Slnovrat

Start R805: 8,38 2009-06-19

Facebook, facebook, facebook. Novináři buď nemají o čem psát, nebo se lidi přestali zajímat o hérečky, ale každý den se mezi zprávami objeví nějaká událost, která zmiňuje tuto online sociální síť, okamžitě připomíná její moc, marketingový potenciál a možnost zneužití. Tak jsem se nechala mocně marketingově zneužít.

Asi před měsícem (s tolerancí +- tři týdny) mi teda přišla na facebooku pozvánka na folkový koncert. Určitá podobnost se slovem folklor a náhlý popud dovedly kurzor myši na možnost "účastním se" a můj pravý ukazováček klikl. Ještě před pár dny měla akce pouze dva nahlášené účastníky a jejich počet měl ještě klesat, protože jsem chtěla na revers opustit Brno a zůstat v domácím (m)učení. Pan pozyvatel ale spustil rozsáhlou PR kampaň, čímž mě přinutil prodloužit si studijní pobyt do čtvrtečního večera. Kampaň ale očividně nezapůsobila jenom na mě, protože celých sedm lidí se do včerejšího data stalo oficiálními přáteli legendární folkové kapely Slnovrat.

A tak jsem při osmnáctém červnovém večeru LP 2009 jala se dostavit do Staré pekárny na osmou hodinu večerní. Do tohoto sklepního prostoru jsem ale nevstupovala sama. Krátce po výstupu z vozidla městské hromadné dopravy jsem potkala potomka šlechtického rodu von Karla, ale to nebyla zdaleka jediná známá osobnost, kterou přilákala přítomnost Slnovratu. Ještě venku jsem měla možnost poznat několik celebrit z Plkárny IS MU, expertku na mezinárodní právo z blíže neurčené pohraniční oblasti a několik dalších. Do akademické čtvrthodinky po osmé se dole sešli nepromovaní inženýři, kteří se s akademickým prostředím právě loučí, i hudebníci. Především přítomnost hudebníků zajistila, že koncert mohl začít.

Přestože písně byly všeobecně známé, pamatuji si pouze pár názvů: Nejoblíbenější, Druhá nejoblíbenější, Třetí nejoblíbenější a Rozprávka. Důvod použití českého jazyka u názvů prvních tří titulů neznám, můžu ale dosvědčit, že sa spievali po slovensky. Rozprávka zpívaná nebyla pro jistotu vůbec, ale nebylo to nutné, protože zvukově na první poslech připomínala autentický folklor z Terchové. (Srdíčko všech folkloristů v místnosti poskočilo.) Slnovrat byl po většinu koncertu rozdělen na několik menších Slnovratů a dokonce několik sólových. Je tedy možné, že ve skutečnosti nebyl ze Slovenska, ale z jiné části vesmíru vně mírného pásu, kde jsou více než dva slunovraty za rok. Vzhledem k tomu, že ale výkon dechového multiinstrumentalisty byl vskutku nadpozemský, je i tato hypotéza pravděpodobná.

Během koncertu přicházeli další fanoušci, celkový počet dosahoval desítek. Mezi nimi i člověk s nějvětším počtem titulů, se kterým si od této kulturní události tykám. O tomto mladém muži jsem už ale slyšela (přestože to nebyl JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr. Henryk Lahola). Může za to majitel blogu, kterému dělám reklamu v sekci jajinka doporučuje.

Po dvou hodinách včetně osminutové přestávky, která trvala více než osm minut, pomyslné slnko začalo zapadat a Slnovrat ohlásil poslední song. Publikum si ale potleskem vyžádalo přídavek, u něhož si mohli i zazpívat. I ti, co neznali text. I Jarda. Pak se strhla bitva fanynek o podpisy a podepisovalo se snad všechno - pupky i nápojové lístky (kde ale názvy drinků nápadně připomínaly jména různých, stejně známých kapel jako Slnovrat, a ke všemu místo množství bylo uvedené červnové datum).

Noční rozjezdy ale způsobily přirozený úbytek účastníků, který jsme kompenzovali českým rumem s americkou kolou vyráběnou na Slovensku. S přibývající hodinou přibývalo i procent alkoholu, pomeranč vystřídal citron, ale má šedesátikoruna zůstala nedotčena. V nejlepším se má ale přestat a touto rozumnou dobou byla pro poslední tři spoluúčastníky asi půlhodina do příjezdu autobusu (netradičně). Naštěstí mi ale pomohli přečkat čas, než devadesátka dorazila na Antonínskou, i za cenu určitého biologického rizika. Tímto děkuji za společnost a celkově za supr večer :o)