čtvrtek 31. prosince 2009

pre-erasmus

Většinou se říká den D, ale mně se to déčko prostě nehodí. Spíš F nebo S. Co chci říct, za čtyři dny touto dobou budu asi sedět ve žlutém autobuse směr Praha, další ráno vyrazím do Frankfurtu a pak opustím na pár měsíců střední Evropu. To moje "Pitkälle" se dost přiblížilo a mám pocit, že těch pár posledních dní v Česku se taky počítá do Erasmu. Takže?

Můj Erasmus začal asi tehdy, když se mi poprvé ozval můj tutor - jmenuje se Juha a na fotkách vypadá jako typický Fin. Pak si člověk začne uvědomovat, že studovat v Brně a ve Finsku bude větší rozdíl, než uvědomíte při výběru zahraniční univerzity. Přiznám se, že číslem -25 ve spojení s celsiovými stupni v jednom z Juhových mailů se naplnily moje nejhorší obavy:) No co už, aspoň zažiju pořádnou zimu, ta moravská posledních pár let za moc nestojí. Na druhou stranu mě dost pobavilo, co ve Finsku nazývají skorolétem. Přes den deset, v noci mínus pět. Už chápu význam sauny. A vlastně možná i té vodky.

Taková zima si ale zaslouží pořádné oblečení. Tak jsem zjistila, co je to Goretex, koupila si Salomonky a k mé radosti zrovna napadl sníh. Docela jsem ocenila, že se nemusím bát každé kaluže a i v mínus patnácti je mi teplo na nohy. Trochu míň jsem ty boty ocenila při nakupování vánočních dárků ve vytopených obchodech :) Bunda s Mam(m)utem má tu příjemnou vlastnost, že neprofoukne, což je docela vtipné, když vám fouká na nohy a na hlavu a jaksi čekáte vítr i "vprostředku" a ono nic. Termoprádlo mi přinesl Ježíšek a tomu jsem slíbila premiéru až v Tampere.

Teď je největší problém, jak se vlézt do patnácti kil. Hromádek už mám celkem dost a to ještě netuším, co mi všechno chybí. Pár dní mi chyběla platební karta, naštěstí poslední možné místo, kde mohla být, nezklamalo. Pak se mi opozdila zdravotní kartička, přičemž ta moje platí do konce ledna, tak doufám, že Finům bude stačit smlouva o cestovním pojištění. Když vám ještě dojde zpráva od koordinátorky, že v Helsinkách na letišti je teď pěkný bordel a je tam asi 4000 anonymních zavazadel, přestává se vám chtít i do vysněného Finska :) Ani si nemusíte přiznávat strach.

Tak mi držte palce, já si je budu držet taky, pokud sem zrovna nebudu psát. Doufám, že to držení palce patřičně zahřeje :)

Näkemiin, Tšekki.