Moro, Tampere!

Takže ahoj všichni... Zdravím vás prvním historickým zápiskem o mých prvních dojmech z Finska :)
Ze strategických důvodů prozatím přeskočím poslední hodiny v ČR i cestu, jenom malá rada pro vás, co někdy hodláte cestovat s Online-Ticketem od Deutschebahn - budete potřebovat mít s sebou kartu, ze které jste platili lístek. A jinak posílám jedno velké "kiitos" (děkuju) do Brna, věřím, že najde adresáta :) Takže teda k věci. 

Když jsem měla pocit, že naše letadlo začíná klesat, zmocnil se mě docela vzrušující pocit, že ta zem pode mnou musí být Finsko. Když jsme přistáli, z okýnka bylo vidět zasněžené letiště a docela maličkou halu. A pak následovalo moje první setkání s Finskem. Většinou se mluví o prvních krůčkách nebo o prvním pohledu. Pro mě byl asi nejsilnější první finský vzduch v plicích. Byl studený :) Ale tak moc, že to až zařezalo. Tak moc, až mě to rozesmálo. Inu, -20. Mráz na tváři celkem štípal a dýchat pusou nebyl úplně nejlepší nápad (to je jak dýchat proti silnému větru). Ale jinak ta zima až tak hrozná není. Když je v Brně lehce pod nulou, připadá mi to horší.

Pak jsem šla za davem, našla si svůj kufr a chtěla najít nějaký hlavní prostor, ale než jsem to stihla udělat, našel mě Juha. Nejdřív mě vzal do finského McDonaldu (Hesburger) a pak do nonstop obchodu ABC. Dostala sem velice užitečnou radu - když nerozumíš, co znamená něco ve finštině, zkus švédský překlad. Celkem to funguje (třeba fetfri mjölk - odtučněné mlíko). Pak mě odvezl "domů", ale nemohla jsem tam zůstat dlouho, protože v Love hotelu byla první party pro erasmáky. Na vysvětlenou, nebyl to bordel, ale night club :) což tady znamená normální diskotačka. Juha mi říkal, že musím vyzkoušet lonkero a pozval mě na panáka čehosi sladkopendrekového. Myslím, že to chutná dost divně :) Co mě ale potěšilo - potkala jsem tam Slovenku a Čecha, což je docela uklidňující pocit tak daleko od domova. Kolem druhé místního času jsem ale šla spat, protože po celodenním cestování a dvou nocích nevydatného spánku jsem byla fakt mrtvá. 

Druhý den jsme měli sraz s Juhou, vzal mě do města, koupila jsem si finskou simku (+358404684361), je tady fakt levné volání - 7 centů za minutu. Navíc se mi stala v Česku nevídaná věc - za simku sem zaplatila 9,90 a provolat můžu 11 euro. Víc konkurence mezi české operátory :)
Jinak Tampere je fakt hezké město. Zatím se tu teda moc nevyznám, ale ten můj kousek vypadá dobře. Můžete se pokochat obrázkem (další budou na picase časem) a taky mi můžete závidět sníh :) Co se týče mojeho bydlení, tak mám společný pokojík s Maďarkou, vypadá fakt mile. No a jinak bydlím se spoustou dalších erasmáků a erasmaček, takže sotva vylezu z té naší nudle, zaručeně musím někoho potkat. Národnostní složení je dost pestré - Itálie, Španělsko (jak jinak na Erasmu), Litva, UK, Korea, Nizozemí, Irsko, Kanada, Německo...no a ve škole je spousta Francouzů, ale ti bydlí na jiné koleji. Nicméně večer se vyvinul z nevinného babského kecání v hraní Mafie, takže to byla docela příjemná chodbovica. 

Dneska jsem konečně podepsala smlouvu s Toasem, dostala heslo k internetu, ale nějak to zatím nefunguje. Takže počkám, až se vrátí Agi (moje spolubydlící) a zeptám se jí, jak to nastavila. Dostali jsme totiž návod pro XPčka a já samozřejmě jdu s dobou, takže mám sedmičky. Achjo, naučte mě někdo konečně s tím linuxem :) Taky jsem si koupila tamperskou variantu šalinkarty - jeden lístek stál 2,50, takže se to trochu nevyplatilo. No a navíc...zatím je docela kosa na dlouhé procházky. Jinak za poslední dvě zmiňované události může jiný tutor, Petri, fakt přátelský a ochotný Fin. Ostatně všichni Fini, co jsem tu poznala, byli zatím hrozně příjemní, rozhodně ne odměření a studení. Zvláště ne po pár hltech vodky :)

No a pár věcí, co mě tu zatím překvapilo - na prvním místě by měla být samozřejmě zima, ale s tou jaksi průměrně inteligentní Čech počítá, takže ji vynechám. Dost nepochopitelné pro mě ale je to, že i v takové kose jezdí na kole. I když Fini jsou asi fakt ostří, protože jsem dnes viděla dva borce v ručníku kouřit před saunou. Myslím, že to není normální ani v zemi, kde se za skoro léto považuje +10/-5°C :) Další věc, co mě překvapila, byl jejich systém třídění odpadu. Je tady dokonce záloha na plechovky od piva. Asi si dost potrpí na životní prostředí, což je poznat třeba v centru - je tam továrna na výrobu papíru, ale není vůbec cítit. Je ale zase pravda, že Fini mají co chránit... Další věc je, že skoro jsem tu aspoň ve třech výlohách viděla českého krtečka. Ok, jeden z těch obchodů se jmenoval v překladu vánoční strom (joulupuu) a byl to obchod s českýma věcma. No, překvapuje mě tu pořád něco, ale nemůžu to všechno vyplýtvat v jednom zápisku. Hlavně proto, že mě momentálně nic dalšího nenapadá :)

Nakonec krátká poznámka o slivovici ve Finsku :) Když jsem nalíla pohárek Juhovi, tak se otřepal (a to je fakt kus chlapa) a řekl, že je to really bad. Když jsem to dneska vzala na party, tak se tomu z dálky vyhýbal a občas se opatrně zeptal, kde mám tu terrible thing. Ostatní erasmáci nebyli tak přísní, v každým případě bylo většinou dost zábavné sledovat jejich reakce. Je ale vidět, že tomu nerozumí, protože asi jenom tři lidi z dvaceti ocenili czech alcohol :) Ještě mi trocha zbylo, ale tu budu opatrovat na horší časy a na nostalgické chvilky, kdy budu vzpomínat na domov :)

Fajn, napoprvé toho bylo docela dost, stejně je to tak pomíchané, že vám to nemůže dávat smysl. Moi moi :)