Stockholm

Pokud čekáte článek s vysokou informační hodnotou pro turistu, podívejte se radši na travel wiki. Pokud chcete vědět, jaká byla moje první cesta do Švédska doopravdy, pokračujte prosím ve směru prohlídky. 

Kolem půl druhé nedělní jsme se potkaly s dalšíma holkama z Tuomiokirkonkatu na chodbě (byly jsme jenom čtyři) a vyrazily směr TAMK. Byla jsem docela ráda, že jsme pohromadě, protože jsem fakt nevěděla, který vchod se jmenuje Kuntokatu. U školy už pár lidí čekalo (mezi nima dva noví Češi a jeden Slovák), tak jsme si mysleli, že jsme na správném místě. Pak došla nějaká Finka a obešla s náma celý TAMK, než jsme našli náš autobus. Hm, myslela jsem, že TAMK se má obíhat bez jakéhokoliv oblečení po sauně a ne obcházet v bundách :) 

Pak nás čekaly dvě hodiny cesty krásným zasněženým Finskem, projížďka ještě hezčíma Helsinkama, půlhodinka na nalodění a pak s napětím čekat na to, až vyplujeme. Bylo to docela vzrušující čekání - jestli dostanem mořskou nemoc, jestli se ta loď bude kývat, na podobnost s Titanicem nebo Estonií jsem nevěřila. Jestli ale můžu předbíhat, příznaky mořské nemoci mělo docela dost lidí, pevná půda pod nohama jim taky chyběla, ale loď za to rozhodně nemohla... Příčinou byl spíš ten duty free shop v šestém patře. Ano, šesté patro, a dohromady jich bylo jedenáct. Naše loď se jmenuje Mariella a dokonce má svůj záznam ve Wikipedii. Pobere skoro 2500 cestujících, najdete tady neuvěřitelně účelně (a úsporně) zařízené kabiny pro cestující, oblíbený a již zmíněný duty free shop, restaurace, noční kluby, karaoke, kasíno, přes noc hraje živá muzika, takže o zábavu je docela postarané. 

Mezi Finy a erasmáky ale zvítězil poněkud jiný druh zábavy. Protože jsou ve Finsku šílené daně na alkohol a na lodi se všechno prodávalo bez daně a cla, bylo to relativně levné (litr Finlandia vodky lehce přes 20 eur). To se ovšem netýkalo barů a restaurací (tam jsem ceny radši nezjišťovala, ale prý večeře - sice švédský stůl - stála přes 30 eur). Takže se všichni předzásobili a jak je tradicí ve Finsku, udělali jsme si pre-party dole v kajutách. Sice to bylo oficiálně zakázané (protože prohibice a zákaz pití mimo bary), na lodi bylo ale kolem tříset studentů z celého Finska a tento přístup praktikovali všichni. Nutno ale poznamenat, že ožralý Fin většinou není nic moc - z nadprůměrně stydlivého se totiž stane nadprůměrně otravný a tento skok z extrému do extrému dvakrát příjemný není. Na druhou stranu, dostala jsem nabídku k sňatku, můj potenciální manžel si ale rychle začal klást náročné podmínky. Ok, ve skutečnosti to bylo takto: "Jana from the Czech Republic, marry me and buy me Škoda!" :)

Jediná vada na kráse té cesty byly moje spolubydlící v kajutě. Chtěla jsem být s holkama z naší koleje, ale původně jsme byly domluvené s Aidou a Ievou (čti Javou) z Litvy, ony si pak celý Stockholm rozmyslely a mě přiřadili jinam. Vyměnit na lodi se nám nepodařilo, takže jsem spala s jednou normální Finkou a dvěma šílenýma holkama z Polska/Lotyšska, které si na jeden den tahly plnou kabelu kosmetiky, fén, žehličku na vlasy a vůbec bych se nedivila, kdyby s sebou měly třeba eště epilátor...tak nevím, jestli nejsu normální já, protože nepotřebuju být každou minutu v životě dokonale krásná, nebo ty dvě, které měly potřebu se začít sprchovat a sušit si vlasy v sedm ráno, když plánovaný příjezd je v deset švédského času. Fakt příjemné probuzení, když jdete spát ve čtyři. Dobře, na obranu té holky z Polska musím říct, že byla docela milá, tu druhou by ale mohli zařadit do galerie slepic mezi TOP 10. Naštěstí jsem mohla čas trávit na chodbě nebo v některém z klubů. 

No a teď teda konečně něco pro ty, které zajímá Stockholm :) V tuto roční dobu jsou tam prázdné ulice, žádní turisti (kromě pár finských či pseudofinských studentů, kteří se odvážili opustit loď...třeba Juha to radši neudělal...a ostatně myslím, že většina tutorů z TAMKu zůstala na Marielle, protože se jeli primárně opít). To město vypadá nádherně. Prostorné, čisté, barevné... Fakt, co se týče barevnosti, skoro bych ho přirovnala k Benátkám. Přístav působí skoro romanticky a hlavně v létě to musí být krásná procházka. Historické centrum je hezky pohromadě, jenom byla škoda, že všechno bylo zavřené (kostely nebo muzea). Pondělí, no. A ostatně, podívejte se na fotky. Jenom moje kolegyně měly patrně trochu opicu a nebyly moc akční, takže centrum jsme si sice prošly, ale místo nějakého objevování nezpopularizovaných zákoutí švédské metropole jsme se jaly objevit Burger King. Nutno uznat, že žaludek jejich záměr docela uvítal. A takový malý finančnický zážitek - nedalo se tam platit kartou, tak jsem platila v eurech a vráceny mi byly švédské koruny. Stejně jsem ale chtěla poslat pohled domů (aby si pošťačky měly o čem vykládat) a nakonec mi zbyly dvě SEK. Jednu si nechám na památku a tu druhou třeba využiju příště?

Celkově ten výlet byl super. Krásné město, skvělá chodbovica, možná ještě lepší pařba v horních partiích, Juhovy kecy a navíc jsem potkala Švýcara z Tampere, který byl nadšený myšlenkou jet do Lahti na skoky na lyžích. Takže mám v kapse další výlet a třeba bude o čem psát...

P.S. Nevšimla jsem si žádného zerzavého Švéda, tak ta spojitost s Prušánkama možná nebude tak žhavá... :)

Vaša jájinka