Pispala

Tak jsme si s Agi (HUN) a Kasiou (POL) po dvou týdnech v Tampere řekly, že centrum už celkem známe a chtělo by to vyrazit někam na výlet. Vzhledem k tomu, že ještě nemáme kartičky od Tamko (studenstká unie), které by nám zaručily 50% slevu na vlak, rozhodly jsme se využít místních šalinkart a vyrazily do čtvrti zvané Pispala. 

Tampere samo o sobě je průmyslové město, takže centrum (kromě sněhu - zatím) moc finsky nevypadá. Normální kamenné domy, továrna na papír, semtam nějaký kostel, nádraží, náměstí, divadlo. Já jsem si ale pod "pravým" Finskem představovala něco jiného. Malé červené domečky ze dřeva, bílé okna, za rohem les a kdyby se člověk pokusil někam dohodit kamenem, trefil by se do jezera. A přesně tyto parametry Pispala splňuje. Kdyby tam nejezdily autobusy se znakem Tampereen joukkoliikenne, ani byste nepoznali, že to k Tampere patří. 

Naše cestování ale sužovaly všeliké útrapy. Najít číslo autobusu, kterým se tam dostaneme, ještě nebyl až takový problém (pominu-li fakt, že Pispala je čtvrť, nikoliv jedna ulice nebo podobný omezený úsek a ani v tom vymakaném jízdním řádu za půl eura není seznam zastávek pro každou linku). Tak jsme z bohatého výběru zvolily ten autobus, který přijel na zastávku Rautatieasema (Nádraží) jako první, a čekaly, co se bude dít. Po pár minutách autobus opustil městskou civilizaci a protože kolem několika zastávek jenom projel (všechno je na znamení, dokonce mám podezření, že i konečná), odhodlaly jsme se prověřit angličtinu Finů a zeptaly jsme se místních, jestli už tam budem. Odpověď "This is Pispala" mě dohnala k nepromyšlenému kroku zmáčknout STOP a protože nikdo jiný očividně vystupovat nechtěl, očekávalo se od nás, že si zachováme svou hrdost a se ctí opustíme vůz. Důvod, proč jsme si to vystopování chtěly rozmyslet, byl ten, že autobus zastavil uprostřed silnice, kde bylo těžké najít cokoliv, po čem touží turistovo srdce. Dobře, abych nebyla nespravedlivá, mezi stromy byl docela hezký výhled na Näsijärvi, Needle a tři dřevěné domky přes silnici. Mezi námi byl výhled i na nepříliš nadšenou Kasiu a pobavenou Agi. Naštěstí další autobus na sebe nenechal dlouho čekat a další zastávku jsme tiply o něco úspěšněji. 

Co jsem viděla fotky od jednoho z Čechů tady v Tampere, tak někde v těch místech měla být věž se super výhledem. Jak se to ale říká o líné hubě? Opravdu by se nám totiž vyplatilo zeptat se Fandy, kde ta věž je, nebo aspoň jak se to jmenuje. Takto jsme musely spoléhat na vlastní orientační smysl nebo na to, že se zeptáme místních. Což nebylo jednoduché. Venku bylo kolem -10, foukalo (a to jakože dost), semtam trochu sněhu, za dvě hodiny tma. Kdo by kromě nás chodil ven? Nějaké domorodce jsme ale přece jen potkaly a ti nás nasměrovali neurčitým směrem do kopce. Docela příjemné zahřátí. Jakmile ale holky uviděly pod námi jezero, docela rychle se vzdaly myšlenek na další kopec (a určitě úžasnou rozhlednu, teda přinejmenším za slunečného počasí) a začaly se zajímat jenom o to, jak se dostat dolů a jestli po ledu dojdem až na ostrov. Takže sorry, Pyynikki (ještěže ten Google máme), snad příště.

Procházka po jezeře byla super, jenom tam foukalo o dost výrazněji než mezi domkama. Tam jsem začala docela výrazně pociťovat, že mám rukavice doma na poličce (a to se mi v noci předtím zdálo o rukavicích, krásných, teplých a červených...pravda, že po tomto výletu jsem měla dost červené ruce...asi budu vizionář). Vymrzly jsme docela rychle, takže jsme na ostrůvku udělaly pár fotek a pak rychle zpátky.

Kousek od jezera byla autobusová zastávka, z jízdního řádu jsme odhadly, že naše linka pojede asi za dvacet minut, a tak jsme se chtěly projít autobusu naproti. Pod náma bylo ale hnědé jezírko plné kačen a prostě ženský smysl někde uvnitř nás zvítězil :) Po chvilce rozplývání nad ptáky, kteří připomínali střední Evropu, nám zbývalo už jenom pár minut.

No a že jsem přestala mluvit o těch dřevěných domkách, tak samozřejmě jich byla plná Pispala a bylo to moc hezké (fotodokumentace na picase). Ale popis by se lišil jenom velikostí a barvou a to by vás dost brzo nebavilo. Ostatně to nezaručuje, že vás to baví bez nich :)

Nähdään,

jajinka