Erasmácké patálie

Občas se nedaří. Ale to asi nezáleží na zemi, kde se právě nacházíte.

Ano, i šprta mohou postihnout problémy se školou. Nejdřív za to mohl marketing a můj skvělý tým čítající dva Francouze a mě. Zpočátku vypadali jako sympaťáci, později ale objevíte, co obnáší práce v mezinárodním týmu. Totálně odlišné názory. Nic mojeho nebylo dost dobré. Když jsem o něčem francouzském pochybovala já, oni byli dva. Takže jsem po docela krátké době rezignovala na pouhé technické připomínky, nějaký podíl na kreativě jsem vzdala, protože hádat se mi fakt nechtělo a oni by mi stejně odpověděli s tím hrozným francouzským přízvukem, který mě nutil ptát se po každé druhé větě "What?".

Když ale přišli s tím, že moje část na jedné z meziprezentací vlastně nebyla žádná práce a jenom ctrlc-ctrlv (což rozhodně ne, protože na těch pitomých stránkách Air-France - hádejte, kdo vybral tuto společnost - byl text zakomponován do obrázků a přeskakoval nezávisle na tom, jak jsem to stíhala číst), nakonec tu část smazali a dostala jsem k prezentování něco jiného, než jsem si chystala, došla jsem dom tak naštvaná, že jsem na chudinu Agi chrlila nadávky půl hodiny. Lepší spolubydlící bych si ale nemohla přát, vytáhly mě s Kasiou do Passion baru, daly jsme si bílého Rusa a zase bylo dobře.

Další blbý den přišel přesně o týden později. Podnikové hospodářství mi možná nestačí a rozhodla jsem se, že k tomu zkusím jít na žurnalistiku. Poslední termín na SCIO testy bude 29. května, všecko v pohodě stíhám. Možná bych se mohla podívat, jestli už se přihlašuje. A jaká příjemné překvapení mě nečeká uvnitř... FSS MU uznává maximálně termín z 1. května... Jezdit domů dva týdny před koncem Erasmu je trochu hloupé, že? Takže asi žádná žurna, no co, můžu se spokojit s naší nudnou katedrou...

Nemůžu. To je tak, když se chcete vzdát a někdo vám to nedovolí. Musím přijet a udělat přijímačky. Ostatně cena letenek nebyla tak hrozná a Tampere-Frankfurt-Bratislava a Praha-Frankfurt-Tampere mě vyšlo na nějakých 60 EUR. A kde je ten problém? Že u tří letů ze čtyř svítí posledních pár míst a nemůžete si je booknout, protože "an error occured"? Zkusit to znovu, jasně, ale dosáhla jsem jenom toho, že se error změnil v duplicate booking, což mě teda rozhodně neuklidnilo. Dala jsem tomu přestávku přes Scandinavian Business, kde jsem dvě hodiny poslouchala Francouze, kteří mleli do výkladu. Moje láska k nim zase o něco poskočila.

Přestávka nepomohla, potřeba jet dom se změnila v touhu a celý ten rezervační proces dávno překročil určitou mez, tak jsem volala Jardovi, ostatně to byl on, kdo mě nenechal vykašlat se na vlastní sen. A samozřejmě, že s jeho pomocí (a kartou) to šlo, prostě anděl dokonce i pro tak blbý den... Děkuju...

A ještě perlička, když máte fucking Tuesday, problémy s letenkami jsou příliš nicotné, než aby to stačilo. Dostala jsem email od garanta oboru, že si nemůžu zapsat International Trade, protože si to zapsalo hodně Finů a pro exchange studenty není místo. Tak mi to vysvětlete. Zaregistrujete si něco v listopadu, přičemž ostatní to udělají na začátku března, ale není pro vás místo. Máte jeden semestr na to, abyste si mohli zapsat konkrétní předmět, ale není pro vás místo. A nakonec, musíte měnit Learning Agreement a vyřídit všecku tu otravnou byrokracii, ale přednost dostane finský student, který předmět může absolvovat za rok a celou věc vyřídí kliknutím (teda v českém ISu by to udělal). Zvláštní praktiky Tamperské univerzity aplikovaných věd, zvlášť když problémy s předmětem nemáte poprvé (na začátku semestru jsem se dozvěděla oficiálně až na první hodině Marketing Research, že předmět není pro Erasmáky).

No, co teď? Mít po celou čtvrtou periodu čtyři lehké předměty, nebo si zapsat Professional Selling, přestože mi to nesedí do mých cestovatelských plánů? Zkusila jsem druhou možnost, protože s normálním učitelem se dá domluvit na nějaké práci navíc. Ale ne s touto učitelkou. Prej na cvika vůbec chodit nemusíme, ale ona se postará o to, aby to bolelo. To mě ještě nezastrašilo. Když mi ale naordinovala prezentaci (která dělá 30% známky) na pátek, kdy budu v Rusku, to už se mi přestávalo líbit. Ani po slušném mailu to posunout nechtěla, že si to můžu leda vyměnit (super, když máte kontakt jenom na holku, která má prezentaci ve stejný den nebo s ní už začala, a příští hodina je dva dny před dnem D). Tak jsem se obrátila na ochotnější osobu - Mirju Onduso, koordinátorku, která mi za dvě hodiny odpověděla nejhezčí větou toho dne - Deleted! Takže plán pro čtvrtou periodu - učit se na české zkoušky, začít psát diplomku, přečíst si Kalevalu v angličtině, chodit na dlouhé procházky a na tu ženskou, co postrádá kromě trochy ochoty i vkus na oblíkání, se co? Vykašlat.

Poslední dvě historky nesouvisí přímo s Erasmem, ale když už si stěžuju, ať je to všecko při jednom. Tři dny zpátky jsem si ve škole uvědomila, že mě bolí oko. Když jsem pak šla kolem zrcadla, všimla jsem si příčiny, pravé horní víčko bylo tak dvakrát až třikrát větší než levé. Jsem si říkala, že spánek to třeba vytáhne, což se samozřejmě nestalo. Zavolala jsem na AXU, že nejspíš musím jít k doktorovi (je to oko a ne rýmečka) a co mám dělat, nakonec jsem se ale vlezla do volné zdravotní péče ve studentském centru, kde mi sestra řekla, že zánět tam není, mám počkat dva tři dny a mělo by to splasknout samo (že kapky mi stejně nepomůžou). Tak čekám, velikost se moc nemění, ale aspoň už to nebolí při každém mrknutí.

No a nakonec něco veselejšího, i když to fyzicky bolelo podstatně víc než zbytek zápisku dohromady. Po dvou měsících jsem se rozhodla, že nepotřebuju šalinkartu, když cesta do školy trvá půlhodinky (bez sněhu 25 min). Navíc mě baví chodit. Ve středu jsem si šla ze školy, v podchodu trochu ledu, ale co, po třech měsících jsem si zvykla... A liskla jsem sebou na zem. No a jelikož je jaro už i v Tampere, led zrovna suchý nebyl. Super, když musíte jít s mokrým zadkem přes celé město :) Sice mi teď zápěstí mění barvu každý den, ale aspoň historka je to dobrá.

Hodně štěstí všem :)



jajinka